Jde o to jak. V okamžiku, kdy se začnou slejzat a dostane to jiný rozměr, než když soudružka stalinistka Semelová oblizuje Gottwaldův hrob a vzpomíná na Stalina, musíme začít konat jinak, než jen se shovívavě usmívat.
V tomhle státě platí nějaké zákony, v tomto případě hlavně zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který považuje propagaci komunismu za trestnou . To znamená zabránit takovým akcím ideálně pomocí policie a když policie jednat nebude, dokumentovat tyto zločiny, podávat trestní oznámení,... Jestli to dojde tak daleko, že dojde k pouličním střetům s těmito zločinci nevím. Nepřeju si to ale když to nepůjde jinak...
Až teď pojede přes naše území ze cvičení část jednotek NATO, čili našich jednotek, možná k nějakým akcím těchto zločinců dojde. Neměli bychom k tomu zůstat lhostejní.
V souvislosti s vývojem v Rusku začíná jít o všechno.
Ivan Steiger vyslovil tuto myšlenku v odpovědi na otázku, koho by tento týden pozval na panáka.
"Dnes bych narazil sudy a pozval VŠECHNY ČTENÁŘE na skleničku aby si se mnou zahráli na tichou poštu. Především ty mladé, kteří mají pocit, že budou žít věčně. Naléhavě bych jim sdělil, že americké atomové zbraně - že jenom americké atomové zbraně - jsou stejně jako za studené války už zase jedinou a poslední zárokou bezpečnosti západu. Pošli to dál ."
Já to tímto dál posílám.
A tady je krásná písnička.