Prechylovani me naprosto nici, ale jsem pro .... nejlepe proc, i za me napsal pan Horacek

A až se tu objeví někdo, kdo bude tvrdit, že v cizině nikomu jméno nemění, tak se ho zeptejte, zda si někdy otevřel slovenské noviny.

On bude remcat, že slovenština je v podstatě čeština. Tak se ho zeptejte na to, jak nám Angličané osekávají diakritiku a jak nás Rusové přepisují do cyrilice. To se bude snažit také nějak okecat.

Tak se ho zeptejte, zda ví, kdo je Jaromiras Jagras nebo Jaromīrs Jāgrs. A pak ho seznamte s litevštinou a lotyštinou:

http://www.15min.lt/zyme/jaromiras-jagras

http://www.focus.lv/taxonomy/term/62416

Doplňování a měnění koncovek je pro češtinu běžné a přirozené.

Děláme to i u zahraničních mužských jmen. Když napíšeme, že se něco Cameronovi povedlo, tak by se panu Cameronovi také mohlo zdát, že mu upravujeme (nebo, chcete-li se držet emotivnějších výrazů, "przníme") jméno, protože on se nejmenuje "Cameronovi", ale Cameron, slovy protipřechylovačů - žádné "Cameronovi" neexistuje. Dokonce i u manželské dvojice to děláme - manželé Cameronovi.

Akorát lidem občas přijde divné, že u žen to děláme i v prvním pádě. Mně to divné nepřijde, pracuje se s tím bez problémů. A že bývaly doby, kdy se to dělalo zdrženlivěji? Zase se v těch dobách naprosto bezskrupulózně překládala křestní jména. Dnes se to drží jen u panovnických jmen, že vládne Alžběta I., ale před sto lety když se psalo o prvním americkém prezidentovi, tak se klidně napsalo Jiří Washington. Podstatné bylo, že měl svátek na svatého Jiří. A že to v Americe píší jinak, to je podobně podružné, jako zda má někdo v tom rodném listě Jiří nebo Jirka.

Tendence mluvit o věcech i lidech srozumitelnějším způsobem byly v češtině vždy a není na nich nic špatného.

Nedávno v rádiu mluvila profesorka z Ústavu pro jazyk český, která uvedla, že přechylování jmen i cizinek by jsme si měli zachovat a uváděla několik příkladů, jako díky tomu patvary vznikají.

... bychom ... 

Zdravim. U cizich prijmeni je snad jasne, ze jim nemuzeme menit nebo prznit jmeno, kdyz se tak ve skutecnosti nejmenuji. Zadna Williamsova prece neexistuje. Me se zase stalo, ze v nemecku na recepci v hotelu se hrozne divili, jaktoze nejsem zena, kdyz me ceske prijmeni konci na ova. Ale kdyz denne ctu na internetu slova jako ''kouč'', dokonce i koučka, a jine zpraseniny cizojazycnych terminu, trha to nejen oci, ale vyvolava i dotaz, kdo to dokaze vubec vytvorit. Asi v budoucnu bude psat a mluvit kazdy jak chce.

Kdokoliv po telefonu shání moji kolegyni jež se po sňatku jmenuje Týle po manželovi, všichni chtějí paní Týli. Gramaticky správně, jinak ovšem šílené. Asi nechtěla být "týlová", což je také šílené. A teď babo raď.

Vyměnit manžela?

Ja to prechylovani u cizinek take vidim jako neuctive przneni jmena. Kazdy se jmenuje tak, jak to ma napsane v rodnem Liste.

Co se tyce prechylovani u cesek, uz jsme se syny a jejich kamarady meli castokrat debatu zda je to jen gramaticky vyraz, nebo vyraz vlastnictvi zeny muzem.

Přivlastňovací zájmeno se na začátku nepíš s velkým písmenem a na konci krátké ova. záměna proto nemožná.  Andulka Šafářová - Andulka šafářova.

Přechylování umožňuje jména skloňovat. Zrušení přechylování bude znamenat, že mužská jména budou skloňována a ženská ne. Pak bude docházet k výskytu šíleností jako: "Přijdeme s Novákem a Beneš" nebo "Čermák nesnáší Hašek"... Možná byste mohl útočit rovnou na skloňování. 

Každá z těch vět se dá říct úplně jinak, aby bylo poznat, že jde o dívku či muže. Je zvláštní, že nikdo nemá problém s Kateřinou Emmons, ale např. Miley Cyrus, musí být Cyrusová. Funguje to jinde ve světě, tak nechápu, proč bychom měli prznit jména druhým.

Kdo ztrácí úctu k mateřštině, ztrácí úctu k vlastní zemi a ke svým předkům.

V tomto kontextu mi to přijde dost laciné.

Jestliže mi připadá přirozenější Venus Williams než Venus Williamsová. Jestliže afričankám prostě připojí -ová a ani neví, která část jejich jména je příjmení. Jestliže se automaticky připojuje -ová k příjmením Řekyň, Litevek, Islanďanek a jiných, u kterých už je odlišena mužská a ženská varianta. Jestliže Češky mohou mít (přes problémy se skloňováním) příjmení nepřechýlené. Jestliže jsem potkal Simone Niggli, Minnu Kauppi, Tove Alexandersson, celý rok o nich slyším a čtu v těchto tvarech a rve mi uši, že se jednou za rok dostanou do ČT a tam jim říkají Niggliová, Kauppiová, Alexanderssonvá.

Jaká ztráta úcty ke svým předkům?